O skrývání rostlin

K přirozenosti patří nejen obrovská nadbytečnost její zjevné pestrosti, ale také jakási cudná skrytost, skrývající prameny života i bytí. Fysis kryptesthai filei, „přirozenost se ráda skrývá“, miluje se skrývat, tak to napsal už Hérakleitos. Je jako léčivá rostlina, která vyrůstá na slunce, do viditelného světa, ale svůj kořen navracející zdraví skrývá v neprůhledném humusu. Mudrc dokáže tuto rostlinu rozpoznat: vydělí ji náležitě od ostatních, zpřístupní její kořen a ukáže jej. Přirozenost této rostliny ukáže tím, že ji odliší a dá jí zapůsobit: vyléčí její mocí, neboťumí dát prostor jejímu působení. Ta rostlina tím sice přijde o život, ale její život nebyl zmarněn. Projevila svou moc, předala svůj smysl.

Z. Kratochvíl, Filosofie živé přírody

lipid-metabolism

odliší a dá ji zapůsobit: vyléčí její mocí, neboť umi dát prostor jejímu působení

– Jak je možné, že dochází ke komunikaci mezi rostlinou a člověkem?
– Jak to, že rostlina může působit změny v lidském těle? Neptám se „jak“ je může způsobit, ale co je smyslem tohoto působení, co je jeho důvodem, co je jeho základem. Je to nahodilé chemické propojení nebo cílená činnost rostliny nebo něco jiného?
–  Rostlinu pozřu a učiním jí součástí svého metabolismu, svých procesů neustálé proměny směřujících k dynamické rovnováze. Jak funguje látková výměna mezi rostlinou a tělem?

– Rostlina je upravena do poživatelného stavu (rozžvýkání, uvaření, rozpuštění, vykouření)
– Rostlina mění formu, stává se z ní jídlo nebo kaše nebo lék nebo droga.
– Pozřená směs se v žaludku smíchá s kyselinami a enzymy, ve dvanáctníku a přidružených orgánech je obohacena o enzymy a další látky. Vyrobená směs je pak v intervalech vstřikována do střev, kde jsou vstřebávány užitečné látky a  oddělována odpadní hmota. Každá látka se vstřebává jinak a na jiném místě. Lidský metabolismus je v tomto ohledu zřejmě značně rozmanitý a variabilní.
– Osud každé z užitečných látek je pak nutné sledovat spolu s cestami, jimiž procházejí další a další metabolické procesy.
– Jestliže existují (rostlinné) látky, které dokážou měnit vědomí, je možné pochopit jejich působení na základě analýzy jejich metabolických cest. Otázka je, jestli bude takové vysvětlení stačit. Jde totiž o to, jak vysvětlit, že určitý stav tělesné tkáně může vyvolat mentální stav. Kde v těle nebo v látkách, které přijímáme do těla, je obsaženo vědomí, mentální stav, duševní projev?

– Kde ve vědomém těle máme hledat vědomí? V mozku, v srdci nebo v břiše? Je možné vědomí takto lokalizovat? Nepatří vědomí mezi jevy, které nelze vysvětlit na základě částí, které ho zřejmě produkují?

– Je vědomí jev, který je omezen pouze na člověka? Asi záleží na tom o jaké rovině vědomí mluvíme? Má vědomí nějaké úrovně? Pokud ano, v jakém smyslu a na čem je založena odlišnost různých rovin vědomí?

– Co je to vědomí z evolučního hlediska? Kdy a u jakých organismů se poprvé objevuje? Je rozdíl mezi výrazy „vědomý organismus a „organismus“? Pokud se vědomí objevuje až na určité úrovni organizace hmoty, kde je předtím, než se patřičná forma organizace objeví? Dá se vědomí vysvětlit na základě znalostí o složení hmoty?

– Jak je možné, že vědomí může mluvit samo o sobě?

Reklamy

pitvok se představuje:

czech republic česká lípa severní čechy tereza rozárka a lenka hudba a vědění
Příspěvek byl publikován v rubrice biochemie, biologie, fyzika, přírodní vědy se štítky , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

5 reakcí na O skrývání rostlin

  1. JLS napsal:

    Velice zajimavy clanek

    Vyzkumem procesu metabolovani rostlinych halucinogenu a jejich naslednym vlivem na mozek a elektrochemii mozku zkoumal asi ve 30ti studiich Denis McKenna – coz je bratr Terence McKenny – ale ve vyslednem principu si spolu vubec nerozumeli. Zatimco Denis zkouma elektrochemii a pusobeni pri metabolovani sloucenin Terence primo veril, ze rostliny, houby maji primo sve vlastni vedomi, ktere je soucasti kolektivniho vedomi vseho.

    Jak pises o otazce co je vedomi a popripade jak souvisi s evoluci ci sebeorganizaci, tak tam asi nejblize ve vedecke sfere zabrousil J.Wheeler, ktery je presvedcen ze zakladni stavebni jednotkou ve vesmiru nejsou struny ale v podstate je to informace – a odtud uz je jen krok k myslence ze je to vedomi – kdo vi jestli to tak ve skrytu duse nemysli, ale ven by s tim takovej uznavanej vedec asi narovinu nevysel 🙂

  2. pitvok napsal:

    Díky za reakci. D. McKennu znám, ale teprve mě čeká, Wheeler je pro mě novinka, takže to hned začnu shánět. Chystám se totiž zaměřit teĎ právě tímhle směrem – na vědecké a filozofické teorie vztahu vědomí, hmoty a života.

  3. jirka napsal:

    Kde ve vědomém těle máme hledat vědomí?
    Já nejspíš ptal bych se dnes takto: Kde všude v těle dokáže se vědomí nalézt?

  4. vitpokorny napsal:

    jirka: To je myslim pěkně přeformulovaná otázka. Vědomí není samozřejmě lokalizovatelné fyzicky, není to materiální vlastnost těla jako těla, ale vlastnost celého živého organismu a slouží k řízení jeho existence. Vědomí je samozřejmě mimo tělo, v komunikaci se světem, ale bez těla nemůže fungovat. Nevěřím na oddělenost těla/hmoty a duše/vědomí a tudíž se nedomnívám, že by bylo možné mluvit o nějakém vědomí před hmotou. Je ale možné mluvit o hmotě před vědomím?

  5. hrnek napsal:

    pamatujete, jak havel hlasal v 90. v kongresu, ze vedomi predchazi byti? dodnes nevim, odkud to mel, ale rek bych, ze to bylo jen takovy prepjaty popreni marxismu

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s