Had a drak ve světle hermetickém

Had svým vlnivým pohybem představuje životní sílu, energii. S tím souvisí též podobnost s větvemi a kořeny stromu – odtud spojení se stromem Života. Jako symbol životní síly poukazuje i svým tvarem k falickému symbolu. K životu náleží smrt: had je též pro svou jedovatost a nebezpečnost symbolem destrukce a pokušení. Jednota života a smrti dává hadovi připevněnému na holi-kříži (STAUROS, kříž i hůl) christologickou interpretaci: „Jako Mojžíš vyvýšil hada na poušti (NU 21,9), tak musí být vyvýšen Syn člověka“ (J 3,14). Sem náleží též souvislost s holí Áronovou, proměněnou v hada (Ex 7,10) a s holí Asklépiovou; k tomu řecké FARMAKON znamená jak jed, tak i lék. Souvislost hada s ďáblem netřeba komentovat.

Symbol hada je tedy, podobně jako symbol lva, bipolární. Jednota této bipolarity, v níž se příslovečně extrémy dotýkají, jez znázorněna hadem požírajícím vlastní ocas. Je to Úroboros (z řec. ÚRA = Ocas, BORA = žrádlo) – kruh věčnosti, jednoty veškerenstva, prsten Nietzschova „Věčného návratu“, symbolizující bytí jakožto pohyb a život. Pentakl Úrobora je založen na symbolice kruhu, alchymistického ideogramu kamence, soli solí, substance substancí, kterou takto rozvíjí a explikuje. Hadí symbolika naznačuje, že toto veškerenstvo není pouhé prázdno, ale prázdno živé, oživené, i když je jeho podstata temná a chaotická – prostě živelná.

Tuto živelnost, lůno mnohosti a plnost vyjadřuje jiné znázornění Úrobora, jako krokodýla či draka se čtyřmi tlapami, jak se často vyskytuje v řeckých manuskriptech. Končetiny plaza odpovídají čtveru živlů.Tlapy a břicho, tedy části těla určené ke kontaktu se zemí, s materialitou, jsou zelené. Zelená barva značí substanci solnou (voda-moře), na rozdíl od merkuriální žluti a sirné červeni, jež zdobí boční a zádovou část těla netvora. Síra sice odpovídá vnitřnímu ohni; zde však vystupuje, aby se dala k dispozici alchymistovi, užívajícímu Přírodní Oheň extrahovaný z Pralátky symbolizované čtyřnohým Úroborem.

Drak (draco), tento „starý Had“ či Červ (Vermis srv. v něm. Lindwurm) – nesourodá, beztvará, doslova ne-s-tvůrná, jednota různých zvířecích tvarů – je onou propastí, chaosem, v němž závratně víří primordiální živelná substance, která podpírá svět. Jak naznačuje další pentakl: chaos – beztvará látka a náhoda – jsou zde doslova podstatou světa, světotou substancí (lat. Sub-stare, státi pod) čili substrátem (z lat. Sub-sterno, podkládám, rozprostírám). Chaotická, živelná, slepá podstata světa, moderně hmota, není však celou pravdou o skutečnosti, není jejím pochopením a vysvětlujícím principem. Tím je naopak koordinující Inteligence, využívající substrát a zdvojující se přitom opět na Ducha – Rozum a Duši – Imaginaci. Tyto dvojice kombinují svou činnnost, aby přemohly Tartar – vnitřní bezednost, Chaos. V alchymii představuje látku procházející cyklem transmutací. Tyto vnitřní chaotické přechody jsou řízeny vládou hermetického umění (ars hermetica).

Odtud lez vysvětlit znamení kříže na kosmickém globu, v němž snadno poznáváme ideogram světa. Kříž je tu dán spojením čtyř žezel, symbolů vlády nad a skrze živly, a uskutečňuje tak starý ideál ordo ab chao (= řád z chaosu). Psychologicky je drak symbolem jáství. Ego spočívá v sebezrcadlení „čistého“ vědomí, žárlivě hídajícího poklad skrytý v hlubinách Duše; tak brání přístupu k pokladu, aniž jej využívá a aniž má pro něj smyslo jiný než žárlivě majetnický. Tento psychologický význam vyjadřuje symbol draka s lidskou hlavou, vinoucího se kolem zemského glóbu, jak vidíme na obraze španělské madony uchovávané v sakristii kostela sv. Tomáše Akvinského. Zpodoňuje démona egoismu přemáhaného sublimovaným ženstvím – ženskou složkou duše každého člověka.

O vztahu živelného chaosu a planet hovoří též následující pentakl, jenž je velmi starý, se vší pravděpodobností starší než příslušný dřevoryt dochovaný v pojednání „Azoth aneb způsob výroby skrytého zlata filosofů“ do Basila Valentina z r. 1695. Chaotickou směs všech živlů zde představuje okřídlený drak chrlící oheň. Tato obluda tíží okřídlený glóbus étherické substance, z níž je čerpána počáteční látka (materia prima) Velkého díla. Tato tajemná substance je zároveň jedna, dvojí, trojí a čtverá, jak naznačují obrazce vepsané do vznášející se koule. Jde zřejmě o základní čtveřinu hermetického ideografismu. Postava vztyčující se nad drakem živelnosti je zosobněním Rebis čili „dvojité věci“, dobře známé „filosofům“ – adeptům hermetické filosofie. Rebis, triumfující nad podrobeným drakem, vystupuje v podobě dvojhlavého androgyna. Je to Člověčenství v jednotě muže a ženy pověřené vládou nad světem, uskutečněním Velkého Díla planetárního uspořádání v lůně Vejce světa. Rebis, tajemný mistr, spojuje v organickém souladu lidskou polaritu a je povolán k nacházení skrytého Řádu v pozemském chaosu a k pokračování ve stvořitelském díle Božím.

Z. Neubauer, J. Hlaváček – Slabikář hermetické symboliky a čítanka tarotu, s. 122 – 128

Reklamy

pitvok se představuje:

czech republic česká lípa severní čechy tereza rozárka a lenka hudba a vědění
Příspěvek byl publikován v rubrice Hadi. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s